V Moravči stojí kostel. Je to kostel evangelický, sídlí zde sbor Českobratrské církve evangelické, scházejí se zde však lidé různí. Radujeme se z pestrosti životních příběhů i odstínů víry.

Co se skrývá za složitým názvem Českobratrská církev evangelická?

Církev je společenství lidí, kteří sdílejí víru v Boha. A také v Ježíše Krista, který nám odhaluje, jaký Bůh je. Zároveň důvěřují, že Bůh mezi námi stále působí, a sice v podobě Ducha svatého.

Evangelická znamená, že patří ke křesťanskému proudu, který zdůrazňuje zvěst o Boží lásce, která člověka přijímá, aniž by mu kladla podmínky. Boží milost je zadarmo, proměňuje však lidský život.

Historicky: takto smýšlející křesťané se pokoušeli v 16. století reformovat západní církev řízenou z Říma. Došlo však k rozdělení a ke vzniku nových samostatných církevních uskupení. Toto rozdělení je pro křesťany dodnes bolestivou záležitostí.

Českobratrská - na českém území začaly snahy o reformu církve už v 15. století (Jan Hus, ovšem nejen on). Toto hnutí našlo svou trvalejší podobu v církvi utrakvistické („pod obojí“) a pak především v Jednotě Bratrské. Později se nechalo obohatit i evropskými reformačními proudy (Luther - luteráni, Kalvín - reformovaní), zachovalo však svůj specifický, český charakter. Po bitvě na Bílé Hoře 1620 bylo evangelictví v českých zemích zakázáno. Obnovu, resp. nové zakládání evangelických sborů znovu povolil až Josef II. v roce 1781, kdy vydal "Toleranční patent". Ten umožňoval připojit se buď k reformovanému či luterskému proudu církve. Teprve v roce 1918 vznikla Českobratrská církev evangelická, která tyto dva proudy sjednotila a nově zhodnotila i tradici české reformace. 

Sbor konkrétně v Moravči vznikl roku 1781. Založili ho evangelíci z Moravče i okolních vesnic, kteří do té doby žili a předávali svou víru tajně, mnohdy navzdory pronásledování ze strany politické moci. Sbor však zůstává otevřený i vůči těm, kteří víru nezdědili od svých rodičů a předků, ale kteří sami hledají nové světlo a duchovní i lidské zázemí pro svůj život. Z organizačního hlediska v čele sboru stojí farář a kurátor, o většině důležitých věcí však rozhoduje "staršovstvo". V případě Moravče je to sedmičlenná rada volená z členů sboru. Farářem je od roku 2008 Daniel Matějka, ml., kurátorem Daniel Trefil. Dalšími členy staršovstva jsou: Lucie Křivohlavá, Vladimír Lešikar, Lukáš Malínek, Tereza Říčanová, Eva Zadražilová, náhradníky jsou Gabriela Krejčová-Zavadilová a Zbyněk Novák.

Přinejmenším jednou do roka se koná "sborové shromáždění", které rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech sborového života. Volební právo při něm má každý člen, který se aktivně účastní života sboru. Toto shromáždění v určitých lhůtách volí faráře i členy staršovstva.

Jednotlivé sbory ČCE se dále organizují podle tradičních územních celků do "seniorátů". Moraveč je součástí Horáckého seniorátu. V čele celé církve pak stojí šestičlenná Synodní rada a také Synod - parlamentní shromáždění zástupců seniorátů, které se schází přinejmenším jednou do roka. V Synodní radě i na Synodu jsou rovným dílem zastoupení faráři a laici (nefaráři). Českobratrská církev evangelická má přibližně 100 000 členů. Sbor v Moravči sdružuje kolem 180 věřících. Na platy farářů přispívá stát, podstatný podíl života církve i farářských mezd je však financován z darů jednotlivých členů a brzy bude z darů financován cele.